Podoby minulé do poslední třetiny 19. století

Od 16. století bylo po velkém požáru, kdy město Most celé shořelo a bylo znovu vystavěno, připojilo do hradeb města také dřívější slovanskou a židovskou osadu. V této rozloze pak jádro města zůstalo k  Tuchrahme (obr 1) a od úpatí Zámeckého vrchu k Jahnově ulici (později Tyršově třídě) až do 19. století neměnné (obr2, 3) V době průmyslové revoluce změnilo podobu k nepoznání. Pokud si prohlédnete těchto pár dalších dřívějších podob jste-li náhodou z generace jeho posledních  pamětníků, tak se podivíte. Zvu samozřejmě Vás všechny, nejen mostečáky, toto je jen připomínka, že poslední pamětníci Mostu z doby data narození kolem 1925 a více ho takto nemohly zažít. Zvu Vás tedy v této kapitolce ,,k procházce“ do dávno minulé doby, kdy se ženy ještě vydávali na promenády se slunečníčkem staženy šněrovačkami. Svým hledáním ,,bádáním“ se mi povedlo objevit pár takových zajímavých méně známých podob mého rodného města Mostu nebyl nezajímavý. Po celá staletí navštěvovali Most největší hlavy královského původu. Projížděl tudy roku 1712 sám ruský car Petr I. Veliký, roku 1808 císařovna Ludvíka Augusta jak dokládá obrázek střeleckého štítu, ( ten najdete v kapitolce v událostech na I. náměstí). V 19. století prožívalo město a české území také konečně pozitivní událost a tou je zrušení roboty v revolučním roce 1848. Po zrušení roboty národnostní smýšlení Češi & Němci. V této době byla ještě pošta převážena dostavníky z Mostu ke stanicím železniční dráhy do Teplic a do Lovosic, zde ještě nevedla. Město hospodařilo na svých pozemcích, vybíralo daně a mýto. I po zrušení cechů a zavedení živnostenského řádu však dlouho přetrvával téměř feudální způsob výroby. Stavby které sloužily zemědělskému Mostu je například velký rybník na Okružní ulici (obr. 4), mlýn na Jezerní (obr 5), starý pivovar (konvent obr.6), cihelna, (obr.7) jatka již z roku 1817. Roku 1827 se začalo již okrajově zmíněné v předchozí kapitolce rozebírání městských hradeb a bran. Začalo se na nejdůležitějším a nejstarším místě baštou u bývalé Špitální brány. Ostatní městské brány Pražská, Jezerní a menší branky Řeznická a Vodní byly zbořeny v letech 1837, 1839, poslední roku 1854. V této době se také civilizuje krajina novými silnicemi a byla nutná regulace rybníků. Postupně se v Čechách vysušilo na 3000 rybničních nádrží. Stejně se postupovalo i v celém mosteckém okrese. Započata byla největší regulační vodní práce Mostu:
 
1818 zahájena částečná regulace Bíliny, a zajištění jižních břehů Bíliny do roku 1936
1831 - 1835 odvodňování a vysoušení Komořanského jezera (obr 8, 9,10)
roku 1833 je zasypán velký rybník s hrází pod Okružní ulicí
rok 1850 - Stavba železnice a otevírání dolů nastaly změny, které si vyžádaly výstavbu nových správních budov. založena II. lékárna (Andělská lékárna ) Most ztrácí po roce 1850 status královského města a stává se průmyslovým a obchodním centrem uhelné pánve, městem okresním a je jím dodnes. Zde je další ,,várka“ podob Mostu 2. třetin 19. století. Dvě podoby jsem přemalovala pro svou mamku (ročník 1929) a to právě Okružní ulici a okolí kolem Jezerného mlýna, kde později bydleli členové mé rodiny (akvarel obr. 4, 5).